Co dál?

16. března 2018 v 18:17 | Klára |  Ohlednutí do minulosti a buducnosti
quotes, never, and now image Už dávno mi to nepřijde jako včera, kdy jsem blog zakládala. Vlastně už je to 6 let, co se mi v hlavě zrodil nápad mít blog o tvoření. Je neskutečné, jak to letí.
První dva roky, kdy jsem ještě chodila na základní školu, jsem na blog přispívala velmi pravidelně, ale s nástupem na střední školu moje aktivita upadla. Nejen co se týče přípěvků na blog, ale i toho tvoření bylo podstatně méně.
O 4 roky později, po nástupu na VŠ, je času ještě méně, ale znovu si zahrávám s myšlenkou obnovení blogu.
V současné době blog navštíví přibližně 12 lidí týdně. Obávám se, že velkou část tvoří zahraniční návštěvníci, kteří přidávají komentáře s reklamami na jejich "zázračné" produkty. Proto jsem si vědoma, že dostat blog do podvědomí ostatních nebude úplně snadné.
Uvědomuji si všechnu tu práci, kterou jsem do blogu v minulosti vložila (a taky ho tak trochu beru jako deník mého života) a zároveň vidím to všechno, co bych musela udělat pro to, aby se blog dostal znovu mezi lidi. Nicméně mám-li být upřímná, bylo to dost náročné i v době, kdy jsem na blog měla čas.
Ačkoliv Facebookovou skupinu sleduje téměř 4 500 lidí, jejich aktivita a reakce jsou minimální. Pokud přidám fotku s něčím, co vytvořím, po několika měsicích jsou tam stále jenom dvě To se mi líbí. (Dobře, stále je tu ta možnost, že se to lidem nelíbí, ale tu si moc nepřipouštím :D) Je tedy chyba v propagaci, v malé aktivitě, nebo čím to je?
Na začátku ledna minulého roku se navíc blog rozrostl o Instagramový účet. Opět aktivita nebyla moc velká, protože nebylo moc času na tvoření, ale už má 30 sledujících!

Nastává tedy jedna otázka. Má smysl obnovit blog spolu s Facebookovou stránkou? Četl by to někdo? Mám zrušit oboje, nebo jenom blog a přispívat alespoň na Facebooku?
 

Modré sny...

20. ledna 2018 v 16:38 | Klára |  Tvoření
Asi si říkáte "Proč modré sny? Ta holka se snad zbláznila." Ale copak vy to v tom nevidíte? Ty odlesky?
Původně jsem chtěla přijít s trochou filozofie, něhy a romantiky, ale včas jsem si stihla uvědomit, že to není úplně moje parketa.


"Neodpoutávej se nikdy od svých snů! Když zmizí, budeš dál existovat, ale přestaneš žit." - Mark Twain




Bye bye, Hollywood Hills I'm gonna miss you

29. prosince 2017 v 17:17 | Klára |  Ohlednutí do minulosti a buducnosti
Přijde mi to jako včera.
Ležím v posteli a loučím se s rokem 2016 a vším dobrým i špatným, co se příhodilo.
Akorát s tím rozdílem, že je o rok víc a jsem nemocná.
Silvestr, který "chceš"!
...
Internet je plný motivačních příspěvků, jak v roce 2017 zvládli spoustu dobrých i špatných momentů a já se rozhodla, že když jsem celý rok na blog "kašlala", doženu to na konci roku. Pro dobrý pocit, chápejte.
...
Rok 2017 byl rokem změn, hledáním sama sebe a důležitých životních kroků. Dohromady vražedná kombinace, nemyslíte?
...
Celé to začalo velmi příjemně. Maturitním plesem. Na ten budu vzpomínát ještě hodně dlouho, jako by to bylo včera. Hlavně bylo super, že jsem si ho užila nejen s přáteli, ale i s rodinou. SKVĚLÉ to bylo!
Následovala maturita. Tu jsem i přes ty nervy zvládla s vyznamenáním.
S výběrem Vysoké školy to bylo horší. Úplně jsem ještě nevěděla co chci dělat. Teda, věděla. Chtěla bych být jednou účetní. Po průzkumu škol jsem jako číslo jedna zvolila VŠE v Praze. Všichni kolem mi říkali, že je to těžká škola, že to bude finančně náročné, že jsem moc velký snílek. Pro jistotu jsem si dala i přihlášku na Univerzitu Pardubice a ČZÚ. Tak nějak pro jistotu, i když bych tam nejspíš stejně nešla.
A víte co? Od září jsem studentkou VŠE, bydlím s nejlepší kamarádkou, poznala jsem spoustu skvělých lidí a jsem šťastná.
Když si vzpomenu na všechny ty nervy ohledně hledání bydlení, běhá mi mráz po zádech. V lednu se stěhujeme už snad napsledy do maličké garsonky a já se těším, až si ji zařídíme podle sebe.
...
Abych tu ale nemluvila jenom o škole, nových začátcích. Mám radost i z dílčích úspěchů roku 2017.
Celý zimní semestr jsem chodila pravidelně každé úterní ráno od 7:30 na Pilates. Můj ortoped by měl radost, že konečně dělám něco pro mé zdraví!
Velkou část roku jsem chodila běhat. V období maturity fakt pravidelně. Skoro každý den.
Osamostatnila jsem se. Ikdyž ono by to v Praze ani jinak nešlo.
A spousta dalších maličkostí.
...
Také sem patří přiznání, že deku, o které jsem mluvila v TOMTO článku stále nemám hotovou a asi ji tento rok ani nestihnu. Ale pracuje se na tom, jo? (Sice je uklizená v krabici, ale po zkouškovém ji FAKT vytáhnu!)
Co sé týče tvoření, navlékla jsem přibližně 4 náramky, z toho dva pro sebe. (poprvé kovářova kobyla nechodí bosa!)
...
V příštím roce bych ráda trochu zamakala.
Ať už na blogu, s běháním, s tvořením, se sebeláskou.
Tak nějak ve všem.
Ale hlavně si chci užít těch posledních pár měsíců, kdy je mi ještě náct.
Protože...
Peníze budou, my nebudeme.
...

Ráda bych obdržela trochu zpětné vazby od vás.
Mám v blogu pokračovat? Jaké články by vás zajímaly nejvíce? Co byste změnili? Jak jste se o blogu dozvěděli?
 


Proč běhám?

24. května 2017 v 20:28 | Klára |  Sport
Často se setkávám s otázkou "Proč beháš, když jsi tak hubená? Vždyť to vůbec nepotřebuješ." Vždy se nad tímto dotazem pousměji a mávnu rukou. Možná by bylo na místě pronést naučenou frázi. Jenže jakou, když žádnou nemám?

Běhání je v posledních letech velký trend. Kdo neběhá, jako by nežil. Instagram je plný fotek z běhání a vzduchem koluje spousty najivních myšlenek, že když začnu občas běhat, schodím přebytečná kila.

Ale u mě to tak není. Neběhám, abych zhubla nebo šla s dobou a měla spoustu odběratelů na Instagramu. U mě je to jinak. Jak?

Březen 2017

2. dubna 2017 v 15:24 | Klára |  Sport
Je neskutečné, jak rychle to utíká. Přijde mi to jako včera. Stáli jsme s rodiči a bráchou u jednoho stolu a přáli si jen to nejlepší do nového roku. A on už je duben. Začíná sezóna a já nemám natrénováno. Smutný.
Proto jsem se rozhodla začít něco dělat a vytvořila jsem si úplně obyčejný sport tracker a musím říci, že to pomáhá. Fakt mě to motivuje, protože ty prázdná políčka mě děsí.
Pro začátek jsem se rozhodla sečíst všechny naběhané kilometry a udělat si seznam,. Jen tak pro informaci. Abych věděla, co chci zlepšovat.